Novinky v DPH a vznik MOSS – aneb hubíme podnikatele

Evropští i čeští úředníci se asi náramně nudí, takže vymysleli úžasný nápad s placením DPH v zemi pobytu zákazníka, nikoliv prodejce! Aneb velký krok k vymýcení malých podnikatelů (a další jsou v plánu na rok 2016). Řada webů informuje o vzniku centrálního platebního místa MOSS, ale už zcela opomíjí zcela nesplnitelné byrokratické požadavky. Přehled „pro veřejnost“ si můžete stáhnout z webu finanční správy.

Jak to bude fungovat?

Od 1. ledna 2015 (čtete správně!!!) jsou úplně všichni poskytovatelé jakýchkoliv online služeb a elektronického zboží povinni platit DPH v místě pobytu zákazníka! A to buď tak, že je zákazník podnikající plátce, pak se vystavuje faktura bez DPH a zákazník zaplatí DPH sám. Anebo, což je mnohem horší, je zákazník nepodnikající osoba. Pak je povinen poskytovatel služby uhradit DPH za něj a to v dané zemi EU! Nápověda – v EU je cca 70 různých sazeb DPH. Jedinou drobnou výhodou je vytvoření centrálního platebního místa MOSS, takže je možné vše podat na jednom místě. Od roku 2016 jsou však povinné měsíční přehledy k DPH = ročně musíte 12x podat přehledy k DPH, 12x přehledy k MOSS a pak to vše ještě nacpat do daňového přiznání.

Co to znamená?

To znamená, že bez ohledu na obrat, od 1. ledna budou všichni online podnikatelé prodávající v EU mimo ČR donuceni stát se identifikovanou osobou anebo plátcem DPH. (MOSS neplatí pro země mimo EU) Dále budou donuceni špehovat všechny své zákazníky a jednoznačně prokazovat místo prodeje. Údaje musíte archivovat 10 let (!) a samozřejmě musíte absolvovat všechny nezbytné zhovadilosti na UOOU kvůli ochraně osobních údajů. Veškeré náklady na drastické navýšení administrativy, zásadní omezení platebních možností, zvýšení daňové zátěže, zvýšení poplatků, drahá technická řešení prodeje, sledování zákazníků a archivaci hromady písemností a údajů ponese výhradně prodejce. Na výmluvy našich zákonodárců, že se jedná o směrnici EU, zbývá jen dodat, že skoro nikde v EU neexistuje vynucené plátcovství DPH (ev. identifikovaná osoba k DPH) od nulového obratu jako v ČR!

Dokazování místa prodeje

Zapomeňte na snadné online platby přes PayPal. Musíte šmírovat IP adresu zákazníka, číslo bankovního účtu, číslo SIM karty či další údaje a z nich dvěma shodnými a nezávislými způsoby potvrdit místo pobytu. Samotné tvrzení zákazníka přitom není rozhodující. Už teď se jistě všichni těší, jak si Francouz na dovolené v Irsku objedná přes anglickou SIM nějaký e-book.

Ekonomika online „služeb“

Díky novým předpisům se prodej obrovského množství online služeb či licencí stává naprosto neekonomický. Díky vynucenému šmírování enormně roste komplikovanost samotného prodeje, což zvyšuje náklady a navíc odrazuje zákazníka a drasticky snižuje konverze. I bez ostatní administrativy je kámen úrazu zejména placení, protože kvůli šmírování nelze použít většinu jednoduchých (a cenově dostupných) služeb. Bankovní převod či platba přes karetní terminál je pro většinu plateb díky vysokým poplatkům naprostý nesmysl.

Podivné úvahy EUroúředníků

Je zajímavé, že tyto nové předpisy platí i pro každého, kdo něco prodává občanům EU z třetích zemí. Zde už opravdu zůstává rozum stát, proč by vůbec tyto země a firmy měly podobnou euro-zhovadilost řešit. Firma v USA podniká podle zákonů v USA, má místo daňového plnění v USA a evropská DPH jí fakticky může být ukradená. Podle logiky EU by zřejmě každá firma měla platit daně a sledovat předpisy v každé zemi, ze které může pocházet její zákazník?!

Jaké existuje řešení?

První legální řešení je vše honem překopat a snažit se vyhovět požadavkům MOSS. To ale zřejmě nepůjde, protože úředníci (jako obvykle) sami vůbec neví jak by to mělo být. Hlavní zádrhel je ovšem to, že daným předpisům prakticky nejde vyhovět, protože požadavky jsou prostě nesplnitelné.

Jediným rozumným řešením pro malé podnikatele proto zůstává využívat služeb prostředníka. Ten je buď plátce v EU – takže není třeba řešit MOSS, ale je nutné být plátce DPH či osoba identifikovaná k DPH. Anebo je to firma mimo EU a pak není třeba ani to. Prostě firmě vyfakturujete svou provizi z prodeje anebo ji přiznáte na základě čestného prohlášení. Zda firma řeší MOSS a platby DPH v EU už je výhradně její problém, ne váš.

Další možná řešení budou fungovat, ale nejsou úplně ok z pohledu euroúřadů. Podle mě však nejsou v pořádku ani předpisy EU, takže je na každém, jak se rozhodne. Řešení je buď pracovat na falešnou identitu ze země mimo EU, například mít vše na fiktivní osobu z USA. Druhá možnost je založit právnickou osobu mimo EU, ideálně s anonymním vlastníkem. V obou případech byste sice teoreticky měli platit daně v ČR, fakticky však neexistuje žádný snadný způsob, jak něco podobného dokázat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Názory, Podnikání a jeho autorem je diginomad. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

25 komentářů u “Novinky v DPH a vznik MOSS – aneb hubíme podnikatele

  1. Při poskytnutí služeb do ciziny jsi musel být plátce nebo identifikováná osoba už dříve.

    • To ano, ale ten rozsah byl poněkud užší. Hlavní průšvih je ale přesun místa plnění do země pobytu zákazníka. Nastává tak pracné šmírování odkuď kdo je, dokládání údajů, archivování 10 let, reportování na UOOU a mimo jiné i určování a doplácení 70 sazeb DPH. V mnoha případech jsou tyto požadavky prostě technicky nemožné anebo jsou nereálné z ekonomických důvodů.

      Názorně třeba fotka stojí běžně okolo $1 a já bych musel kvůli každému jednotlivému prodeji vystavovat fakturu, dokládat několik údajů a ještě doplácet DPH (=vyplňovat hlášení DPH a ještě MOSS)? To je prostě na palici…

  2. To je zajímá co nám kluci z vyšších míst zase nakázali. Trošku mi to přidá, že každý podnikatel by měl být zároveň i na půl detektiv. Mě se to sice netýká, ale osobně bych to vůbec neřešil. Pokud si malý podnikatel s obratem do 1M ročně, tak nesnižuj základ daně uplně na nulu. Měj HV třeba 5000 a z toho zaplať daň a je o dost menší pravděpodobnost, že by na tebe přišli. Tohle jsou věci, které projdou hromadou úprav a nikdo jim ani pořádně nerozumí, takže bych to vůbec neřešil. Toť můj názor.

    • Určitě se to těžko dokazuje a při náhodné kontrole to nejde snadno najít. Druhá věc je, že zadat si něčí jméno do Google a najít prodej e-booků či fotek je otázka vteřin. A pak je zle. Navíc u nás stále někteří rádi bonzují, takže riziko tu bohužel je. Já osobně to obejdu přes zprostředkovatele mimo EU a ať si to s nima FÚ řeší jak chce…

  3. Pro zpracování plateb používám americký procesor, na jehož platební stránku zákazníka odkážu, ten tam zaplatí a platební společnost mi jednou za měsíc pošle všechny peníze mínus svoji provizi.

    A PŘESTO po mě finančák CHCE zpracovat MOSS a všechny ty šaškárny okolo. Speciálně jsme se na to informoval.

    Samozřejmě stále nechápu, jak to udělat, protože platební společnost mi ke každému člověku dá jen jméno, adresu a email. Někdo nějaké zkušenosti??

    • Použít přímého prodejce, který to bude plně prodávat na sebe. Třeba na e-booky jsou jich desítky, na fotky fotobanky atd. Nebo to nastrčit tak, že procesora vyfakturujete jako by to prodával on a vám pouze platil provizi. Toto bude FÚ jen velice těžko ověřovat, i když samozřejmě zcela v pořádku to není.

      Jinak jsme přesně u toho, že pokud by člověk měl splnit požadavky MOSS, musí vyvinout vlastní a extrémně drahý a komplikovaný platební systém. Ve výsledku bude vyžadovat zbytečné údaje přes nedůvěryhodný platební kanál = konverze jsou v háji. Já osobně bych přes nic takového nezaplatil, číslo mobilu nebo kreditky zásadně nikomu nedávám a platím přes PayPal.

  4. Zdravím,
    pěkný článek, ale působí na mne, že je napsán horkou hlavou, to je myšleno v dobrém slova smyslu. Vypadá to, že v roce 2015 dojde k ukončení jakéhokoli drobného styku mezi subjekty v EU, což jak víme nebude pravdou 🙂

    Asi bych dodal to, že se to týká pouze subjektů v rámci EU, nikoli ze zemí třetího světa. Z této věty to tak nepůsobí: To znamená, že bez ohledu na obrat, od 1. ledna budou všichni online podnikatelé prodávající mimo ČR donuceni stát se identifikovanou osobou anebo plátcem DPH.

    Zde se též domnívám, že se jedná o nepravdivou informaci: Na výmluvy našich zákonodárců, že se jedná o směrnici EU, zbývá jen dodat, že skoro nikde v EU neexistuje vynucené plátcovství DPH (ev. identifikovaná osoba k DPH) od nulového obratu jako v ČR! – identifikovaná osoba či její ekvivalent je a byl součástí právního předpisu každého členského státu. Jinak by identifikovaná osoba nedávala smysl. Není-li odběratel, tedy zákazník, plátcem DPH a jeho sídlo je ve členském státě EU musí se stát ekvivalentem identifikované osoby, čímž mu bude přiděleno VAT. Jinak Vám na FÚ neprojde přiznání k DPH za tyto obchodní styky. Respektive projde, ale budete upozorněni, aby jste svého odběratele požádali o registraci k DPH.

    Též se domnívám, že to nebude tak horké…pokud veškeré potřebnosti nejsme shopni ověřit sami – SIM karta, BÚ, IP atp…tak FÚ je neověří vůbec.

    Mám však otázku týkající se fotobank, jejichž sídlo se nachází v EU. Zpravidla fotobanky nejsou schopni dodat výpis kdo je kupujícím mého portfolia, protože platby přijímá fotobanka a já získávám pouze provize s výpisem, který den došlo k jakému prodeji. Nemusím tedy přeci řešit, kdo si koupil mou fotografii za $1…nebo se mýlím? Moc díky za reakci. Fotobanka mi zašle jednou za měsíc platbu na paypal s tím, že je od ní, tedy od subjektu v EU, jistě bude plátcem DPH (nesetkal jsem se s fotobankou, která by měla sídlo v EU a nebyla plátcem DPH)…já pokud nejsem plátcem DPH, musím se stát identifikovanou osobou, což zůstává již z minulosti stejně tak postup v případě, že jsem já i odběratel plátcem v DPH.

    • Souhlasím:

      1) To se zeměmi EU doplním, je to blbě zformulované.

      2) V mnoha zemích EU je dle mnou dohledaných informací vynucené plátcovství či identifikovaná osoba až od obratu mezi 700-1500 tisící ročně! V ČR je toto od nuly, tedy pouhý prodej za pár desítek korun mě nutí řešit veškeré byrokratické veletoče okolo DPH. Tzn. v jiné zemi EU řeším MOSS i DPH například až od milionu obratu a drobných živnostníků se tak MOSS vůbec nedotkne.

      3) Že FÚ neodkáže něco dohledat je zcela zřejmé, on to ale chce doložit po nás. Úředníci sice ještě vůbec neví jak MOSS řešit, ale my už ho musíme plnit, jinak dostaneme pokutu. Přičemž je zcela jasné, že některé body jsou technicky či ekonomicky naprosto nemožné a v samotném vyjmenování „služeb“ je řada výslovně protichůdných informací. Takže je opět na libovůli každého úředníka, jak to vlastně bude. Teoreticky si samozřejmě lze údaje vymyslet, ale jakmile to jendou praskne, může případná další hloubková kontrola způsobit úplnou katastrofu.

      4) Fotobanky v EU se chovají jako správci autorských práv (a porušují tak celou řadu zákonů mimochodem), tzn. prodávají licence na sebe a autorům platí provizi. Tedy mne jako fotografa srdečně nezajímá, komu co prodají. Nicméně samozřejmě musím být identifikovaná osoba nebo plátce kvůli obchodnímu vztahu s dalším plátcem v EU, podobně jako třeba u Google AdSense.

      5) Ne, konec online podnikání to rozhodně neznamená. Hodně lidí ale bude úplně zbytečně řešit nějaké zhovadilé úřední blbosti místo toho, aby řešili rozvoj podnikání. Korporace to obejdou přes offshore nebo jednoduše zdraží zákazníkům, což zase dál sníží už tak bídnou konkurenceschopnost EU, a zaplatí to koncový spotřebitel – my všichni. Menší firmy to buď úplně zazdí nebo to obejdou přes prostředníky mimo EU, takže se to zcela mine účinkem. Ve výsledku další super komplikovaný přerozdělovací nesmysl, který zaměstná mraky zbytečných úředníků na cosi, co nemá žádný reálný přínos.

  5. Tak ať je sranda přidáme na složitosti 🙂

    Ad důkazy – Potřebujeme 2 nezávislé, které si neprotiřečí (čestné prohlášení zákazníka se nepočítá). Co když ale máme 2 že je z ČR (IP, adresa) a 2 že je ze SR (adresa dodání, bankovní účet).

    A v jaké měně se bude platit daň? Samozřejmě v EURo, takže pokud něco prodáte Polákovi stejně budete muset zaplatit polskou DPH v Eurech a daňový doklad dostane v CZK, EUR anebo PLN? 🙂

    • Jak říkám, obejít jakýmkoliv způsobem, protože pro OSVČ nebo malou firmu je byrokracie okolo prostě smrtelná.

    • Je to samozrejme totálne nedomyslený paškvil. 🙁

      Inak, logicky vzaté, smerodajné by mali byť predovšetkým fakturačné údaje, meno, priezvisko, adresa, PSČ, krajina, ktoré dodá zákazník, všetko ostatné, ako IP adresa, či bankový účet z ktorého prišla platba, predsa nehovoria prach nič o skutočnom usídlení nakupujúceho.

      A to nehovorím, že môže byť ešte ďalší veľký problém so všelijakými podvodníkmi, ktorí pri objednávaní zámerne uvedú falošné fakturačné údaje, zvlášť keď sa jedná o automatizované dodanie virtuálnych služieb, ktoré môžu byť ihneď „konzumované“ po zakúpení! Čo vlastne zabráni podvodníkom uviesť falošné údaje, alebo platiť ukradnutou kreditkou, ako sa to nezriedka deje na internete?! Podvodníkom vlastne nezáleží na tom aké údaje uvedú, pretože na ich adresu sa im aj tak fyzicky žiaden tovar neposiela, adresa dodania vlastne neexistuje. Všetko si môžu stiahnuť automatizovaným spôsobom a „skonzumovať“ ihneď a sami. V prípade firiem je možné overiť platnosť IČ DPH (VAT) v systéme VIES a aspoň tak čiastočne predísť tím, ktorí by chceli zámerne uvádzať nepravdivé údaje. Pri fyzických osobách nepodnikateľoch nie je možné ani to.

      Čo sa týka daňového dokladu, ten by mal byť v tomto prípade v CZK, pretože ty ako dodávateľ služby by si sa mal riadiť pravidlami štátu v ktorom je tvoja spoločnosť usídlená. Tj. vystavovať faktúry podľa CZ pravidiel. Napríklad, taký Nemec predsa tiež nebude vystavovať faktúru v češtine a CZK len preto, že dodáva službu niekomu z Česka. Faktúru vystaví podľa pravidiel zeme v ktorej je usídlený, takže po nemecky a v EUR. Ak by ju vystavoval aj v inom jazyku, to je už len a len jeho dobrá vôla. Zákon však vraví, že faktúra má byť pre potreby účtovníctva vyhotovená v štátom jazyku.

      Ako už bolo povedané, jediné riešenie na MOSS je obchodovať skrze prostredníkov, á la fotobanky, či podobne, ktorí na seba prevezmú celú tú administratívu a dodané virtuálne produkty tak predávajú vo vlastnom mene a vlastné triko, pretože za momentálneho stavu je priamy predaj koncovým zákazníkom byrokraticky neúnosný.

    • To samozřejmě ano, ale proč by někdo při nákupu e-knihy dobrovolně vyplňoval zbytečnou dodací adresu? A navíc další ověřitelný údaj typu číslo účtu nebo dokonce číslo kreditky? Já osobně platím přes Paypal proto, aby se prodejce NEdostal k číslu mého účtu nebo kreditky.

  6. Add paypal, paypal má u účtu uloženou adresu a stát v době založení paypal účtu. Adresa lze změnit stát nikoliv. Nicméně při platbě merchant získává tyto informace od paypal, takže původ zákazníka je overen… stát změnit nelze, pac to nedovolují paypal bankovní pravidla.

    Takže teď přichází největší vtip. Před pár mesicema jsem se přestěhoval na Gibraltar(ma dost specifický status člena EU, DPH tu neexistuje). Cokoliv zaplatím pomocí paypal je fakturovano na českou adresu, v paypal mám ale Barclays Bank platební kartou otevřenou k účtu zde v pobočce na Gibraltaru. Nicméně vzhledem k tomu je Gib je Britska kolonie je to v podstatě Barclays International Account vedeny v Británii a bankovní výpisy mě chodí z Isle of Man (dalsi daňový ráj, a zavisle území Britanie)

    Podotýkám ze nepodvadim na ničem, jsem ze zaměstnán na dobu neurčitou a platim zde dane a sociální pojisteni… a teď si EU byrokrate vyber…

    • A podobných problémů bude jistě spousta, no držím palce. Dík za info o Paypalu, info o státu jsem netušil.

    • Držím palce a rád si počtu. Opět klasicky přijmeme opatření a pak nevíme co s ním, ale pokuty sázet budeme… To je tak, když zákon vymýšlí byrokrat, který v životě nepodnikal, nerozumí IT a odborníky ignoruje.

    • Asi záleží také jaký Amazon. Pokud je Amazon prostředník a zajišťuje prodej za provizi, měl by to být jeho problém. Pokud ovšem máte smlouvu s Amazonem v EU, pak stejně platí povinnost být registrovaná osoba k DPH nebo plátce DPH.

  7. Používejte gumroad.com, vše řeší oni sami na své vlastní náklady v rámci procentuální provize (5 %). Gumroad poporuje pouze platební karty.

    • No jestli to oddělování plev má probíhat tak, že to korporace jako obvykle obejdou a bude to kriminalizovat živnostníky a malé firmy, tak je to zcela špatně! Dneska už můžeme s klidem říct, že efekt byl minimální a pouze to zbytečně zkomplikovalo podnikání. Většina lidí to stejně obejde přes firmu mimo EU nebo to řeší přes prostředníka, korporace to vyřeší přes offshore.

  8. Chystám se prodávat online produkt. Nejsem plátce dph. Měla bych se jím stát kvůli tomuto nařízení nebo se mne to naopak vůbec netýká?
    Ještě mohu celou situaci vyřešit tak, že pošlu dotyčnému na jeho adresu nějaký hmotný doplněk k produktu a nastavit fakturaci na jakoby komplet balíček ?

    • Záleží na situaci. Pokud prodáváte online produkt jen v ČR, pak plátce být nemusíte. Pokud plánujete prodávat do zahraničí, vyplatí se to obejít například přes službu Gumroad, která řeší DPH za vás. Podobných služeb je samozřejmě víc, stejně tak je možno věc řešit přes firmu mimo EU, záleží na situaci a výdělku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *